Co je to agilní způsob práce? V čem se liší od klasického projektového řízení? Kdo je to scrum master, jaká je náplň jeho práce nebo co je to sprint? Odpovědi na tyto otázky a ještě mnohem více najdete v novém článku s naší scrum masterkou Šárkou Leitlovou.
Šárka se celý profesní život věnuje práci se zákazníky. Léta se zabývala zákaznickou zkušeností a udělala si dokonce koučovací výcvik. Před čtyřmi lety se rozhodla pro změnu a stala se scrum masterkou neboli agilním koučem. „Řekla jsem si, že zkusím novou roli, ve které využiji své zkušenosti s vedením týmu,“ zavzpomínala. V CETINu na této pozici pracuje už přes rok.
Začínala u týmu Data warehouse, kde spravují reporty pro celou firmu. Aktuálně pracuje s týmy, které vyvíjejí podpůrné aplikace – Building (aplikace pro facility management) a GIMS (aplikace pro plánování infrastruktury).
Jako scrum masterka má na starost dohled nad agilním týmem. Řídí v něm práci a také pomáhá řešit neshody mezi jeho členy. „Funguji jako zrcadlo. V okamžiku, kdy si všimnu chování, které týmu neprospívá, zakročím,“ řekla Šárka.
Agilní přístup umožňuje dodat produkt rychleji
Před dvěma lety se začal CETIN v některých oblastech transformovat na agilní způsob řízení. „Pilotní program začal ve třech týmech – systém výstavby sítí, interní aplikace CRM a data warehouse,“ popsala Šárka.
CETIN vytváří i další agilní týmy v nových oblastech. „Stavět nové agilní týmy budeme v programu, který podporuje výstavbu sítě,“ doplnila.
Výhoda agilního způsobu práce tkví v tom, že produkt firma nejprve dodá pouze v částečném rozsahu, ale rychleji. Reaguje tak na měnící se potřeby zákazníků. „Vše se zrychluje. Dneska nemůžete čekat na vývoj nějaké nové funkcionality rok,“ shrnula Šárka. Agilním vývojem se také eliminuje situace, že se na začátku zvolí nevhodná cesta, a produkt se tak musí dělat znovu celý od začátku.
Agilní způsob práce funguje totiž tak, že tým domluví se zákazníkem základní rámec toho, co chce dodat a jaké požaduje funkcionality. Do čtrnácti dnů až měsíce následně vyvine první verzi. Poté se zákazníkem ověří, jestli prozatimní produkt naplňuje jeho potřebu a jestli jde tím správným směrem.
V dalších fázích – neboli sprintech – tým produkt upravuje a vyvíjí další funkcionality. Zákazník navíc nemusí čekat, až se celý projekt dokončí. Produkt může používat už v průběhu. Nakonec dostane přesně to, co potřebuje. „Agilní proces je náročnější, ale zároveň i pohodlnější v tom, že pravidelně interagujeme se zákazníkem. Každý tak přesně ví, co zákazník chce,“ vysvětlila Šárka.
V CETINu je transformace na agil pozvolná. Pomáhají i školení
Jak jde vidět, přechod na agilní řízení není jednoduchý. V CETINu však dochází ke změně postupně, a zaměstnanci tak mají čas na přizpůsobení se. „Neděláme změny nijak překotně. Lidé mají možnost ptát se, co změna přináší, co to pro ně znamená i jak bude jejich nová práce vypadat,“ podotkla.
Šárka má navíc v CETINu na starost také celofiremní školení o agilním způsobu práce. „Lidem to přináší networking, ale zároveň i pochopení, co agil je. Učím je, jak optimalizovat svoji práci, dávat si zpětnou vazbu i že mají na práci přesný časový limit. Při školení jim také ukazuji, že v týmu nejsou úplně přesně rozdělené role – je to tak i v praxi. Účastníci nakonec musí vše také odprezentovat,“ popsala. O školení je velký zájem. Zúčastnilo se ho už přes 400 kolegů.
