V CETINu máme technologické laboratoře na vysoké úrovni – jako třeba v British Telecomu

Jan Vilimovský pracuje v telekomunikacích celý život. Aktuálně v CETINu zastává pozici manažera pro rozvoj a strategii pevných sítí. Díky tomu vede tým lidí, který vymýšlí, jak bude síť CETINu vypadat. Momentálně jde hlavně o technologie pro transport provozu z FTTH a 5G sítí, ale Jan s kolegy stál třeba také u zrodu našeho DSL Terminátora. Přečtěte si víc o jeho práci nebo i působení v nejstarším rugbyovém veteránském klubu v Čechách.

Co jste vystudoval a jak jste se dostal do telekomunikací?
V telekomunikacích jsem od začátku mé pracovní dráhy. Jako školáka mě zajímala chemie, ale byl jsem bohužel astmatik a na začátku devadesátých let volbu školy ještě ovlivňovali jiní hráči než jen rodiče a já. V té době jsem se také věnoval elektronice, která mě velmi bavila, a proto jsem ji začal studovat na střední škole v Kutné Hoře. Byla to úplně úžasná škola a dodneška ze studia čerpám spoustu znalostí. Pokračoval jsem do Prahy na ČVUT na Fakultu elektrotechnickou, konkrétně na Katedru telekomunikační techniky. Vysokou školu jsem studoval později už při práci, což mi umožnilo porovnávat teorii s praxí. V páťáku jsem pak často vedl s profesory zábavné debaty, jak by co mělo fungovat – nebylo už tolik třeba poslouchat výklad na přednáškách.

Jaká byla vaše práce při studiu vysoké školy?
Studium jsem zahájil v době, kdy už jsem nějaký čas pracoval v rozvoji přístupových sítí. Vyvíjely se tehdy a do provozu předávaly nové technologie DSL pro vysokorychlostní přístup k internetu. Tato práce i mé okolí mě motivovaly ke studiu vysoké školy. Hodně mě v té době podporovala i má budoucí manželka, která mě tak trochu dotlačila k tomu, abych studium vůbec zahájil a také úspěšně dokončil.

Celou svou kariéru jste tedy strávil v CETINu a u jeho předchůdců?
Přesně tak. Mám jednu smlouvu z roku 1995. Začínal jsem na řídicím středisku nově vzniklé divize NEXTEL SPT Telecomu, která provozovala první veřejnou datovou síť pro velké zákazníky v České republice, jako byly například banky a jiné velké firmy. Poté jsem se přesunul do rozvoje sítí – to mě velmi bavilo, protože jsem byl mnohem blíž k technologiím a jejich nasazování. Začínal jsem v rozvoji transportní sítě, která se postupně transformovala z protokolu ATM na moderní IP-MPLS technologii. Od začátku to byla obrovská síť, na které se postupně provozovaly služby pro byznysové zákazníky, přenosy televizního signálu a s nástupem DSL technologií i služby vysokorychlostního internetu a IPTV. Zajímavou perličkou byl i provoz infrastruktury pro bankovní SWIFT, který byl neuvěřitelně zabezpečený.

V roce 2013 jsem dostal možnost vést tým zaměřený na rozvoj metalických a optických přístupových sítí a od té doby jsem na manažerské pozici. Po rozdělení firmy na O2 a CETIN jsem logicky zůstal v infrastrukturní části – v CETINu. Toto rozdělení znamenalo úplnou změnu myšlení, bylo nutné se přeorientovat na čistě velkoobchodní přístup, což přineslo nové výzvy. Museli jsme navrhnout univerzální síť pro různé velkoobchodní partnery.

U kterých zajímavých projektů jste v CETINu byl?
Jedním z důležitých bylo vytvoření Terminátora, což je vlastně hraniční zařízení metalické sítě u zákazníka. Jde o námi vytvořené koncové zařízení speciálně vyladěné pro síť CETINu. Zajímavostí je, že název jsme vymysleli spolu s kolegou – původně jako pracovní krycí název –, ale pak se ujal i ve firmě a dneska je pod tímto označením naše krabička celkem známá i pro veřejnost.

Velkým zlomem byl pro rozvoj sítí masivní program výstavby FTTH (Fiber To The Home), který na svém startu vyžadoval nový design sítě i materiály a spoustu věcí spojených s vlastní výstavbou. Na rozjezdu tohoto programu, který samozřejmě trvá dodnes, jsem strávil dva roky a byla to neskutečná škola. Dnes už je FTTH pevně zakotvené v DNA CETINu.

V posledních dvou letech se začínají objevovat další projekty, pro které je typické splývání fixní a mobilní telco infrastruktury s IT technologií. To osobně považuji za další revoluci v telekomunikacích. Potřebujeme lidi s širším záběrem, kteří rozumějí telekomunikačním technologiím, ale i technologiím, které jsou z oblasti IT – typicky virtualizace, edge computing apod. Tento – skoro bych řekl zběsilý – vývoj vyžaduje úzkou spolupráci s dodavateli i univerzitami.

Co vlastně obnáší práce v oblasti rozvoje sítě?
Zjednodušeně řečeno, musíte umět vymyslet a navrhnout, jak bude síť vypadat, spolehlivě fungovat a také jaké technologie pro ni použijete. To zahrnuje výběrová řízení na dodavatele technologií, návrh designu sítě i vytvoření pravidel, jak se síť bude stavět a kapacitně rozšiřovat. To všechno zajistí, že bude síť schopná poskytovat požadované služby pro zákazníky a obchodní partnery. Samozřejmě se nejedná jen o rozvoj vlastní sítě, ale i o vývoj služeb, které tu síť využívají.

Toto všechno platí v zásadě odjakživa. Co se ale mění, jsou technologie, které se v posledních letech vyvíjejí a mění obrovským tempem a je potřeba na ně čím dál rychleji reagovat. Velké změny byly pro mě spojené samozřejmě s příchodem vysokorychlostního internetu na technologiích DSL a FTTH. Anebo později s rozmachem IPTV služeb a nyní s technologiemi spojenými s mobilními 5G sítěmi.

Na základě čeho vymýšlíte nové technologie, když s nimi nemáte žádné zkušenosti? Máte nějakou zahraniční inspiraci?
Samozřejmě musíte sledovat nové trendy, a jeden způsob, jak to dělat, je s pomocí dodavatelů technologií. Jsou nejčastějším zdrojem informací, ale musíte být obezřetní, protože každý z nich logicky prosazuje svá řešení. Výběrová řízení i vlastní testy a analýzy nám tak pomáhají porovnávat různé nabídky a vybrat nejlepší technologii podle zadání, které máme.

Čím je náš tým zkušenější, tím lépe dokážeme oddělit zrno od plev. A nejen to, umíme také mezi těmi zrny najít to, které je pro nás nejlepší.

K testování slouží CETINu i vlastní laboratoře, že?
Přesně tak. Laboratoře jsou pro nás klíčovou součástí rozvoje sítí, protože umožňují ověřit nové technologie už před jejich nasazením. Jsou sice nákladné, ale investice do nich se bohatě vrátí. Problémy totiž odhalujeme ještě dřív, než se technologie vůbec dostanou do provozu. V CETINu máme vybavení na vysoké úrovni, které bych se nebál srovnat s laboratořemi velkých hráčů jako British Telecom nebo Deutsche Telekom.

Které laboratoře spadají pod váš tým?
Ta hlavní je v naší centrále na Harfě, menší sídlí v Praze na Vidouli.

Na Harfě probíhají testy veškeré síťové technologie pro přístupové a transportní sítě, což jsou zařízení pro FTTH a DSL služby, velké páteřní routery, optické DWDM systémy a mikrovlnné spoje. Vybavení na Harfě je opravdu špičkové a pomáhá našim expertům být ještě lepší, než už jsou.

Na Vidouli pak provádíme různé mechanické testy jako například rázové testy plastových trubek a mikrotrubiček pomocí pádu závaží nebo tlakové testy různých podzemních komponent pro výstavbu FTTH.

Jaké další způsoby získávání nových informací využíváte?
Důležité jsou konference a sympozia, kde potkáváme nejen výrobce, ale i ostatní operátory. Setkáme se tam s velkými i menšími hráči a další řadou odborníků. To nám poskytuje širší pohled na trendy a inspiraci, jak technologie implementovat.

Můžete si samozřejmě také vytvářet vlastní řešení. V našem oddělení máme velmi šikovné lidi, kteří dokážou vyvinout různé softwarové aplikace, a dokonce i hardware. I když už není dávno běžné, že bychom vyvíjeli vlastní telekomunikační zařízení, stále jsou naši lidi schopní vytvářet různé nástroje a udělátka. Ale tohle platilo ve větší míře spíš tak před deseti lety, dneska už na vývoj takových řešení není moc prostor.

Další cestou k inovacím je spolupráce s akademickou sférou. Pracujeme s univerzitami – nejvíc s ČVUT – na různých projektech v oblastech měření, robotizace nebo kvantové kryptografie. Tato spolupráce nám umožňuje získávat nové know-how a vytvářet řešení, která mají reálný byznysový potenciál. Například projekt kvantové kryptografie začal jako nápad z konference a vyústil ve funkční instalaci právě díky spolupráci s univerzitami a dalšími výrobci. Inovace a nové technologie dnes přicházejí stále rychleji, a proto je důležité být v úzkém kontaktu s akademickou sférou, která může poskytnout hlubší znalosti a nové nápady.

Čemu se momentálně v práci nejvíc věnujete?
V současnosti probíhá v CETINu velké množství projektů spojených s modernizací i dalším rozvojem sítě a nových produktů, takže se v tomto ohledu opravdu moc nezastavíme.
Můj osobní příspěvek k tomuto je, řekněme, kombinací technické a manažerské činnosti. Jedním z – pro mě důležitých – aspektů mé role je zajišťování komunikace uvnitř firmy. Snažím se mluvit s lidmi, kteří rozumějí technologii do hloubky, ale také s těmi, kteří tolik ne. Doufám, že se mi díky tomu daří dosáhnout vždy nějakého konsensu a toho, že obě strany nakonec rozumějí, co každá z nich chce a potřebuje.

Musel jsem se ale také smířit s tím, že se už nemůžu hluboce ponořovat do technologie jako dřív, a přijmout, že nemohu soutěžit se svými lidmi o znalosti. To ze začátku dost bolelo, ale umožnilo mi to lépe zvládnout manažerskou roli a nezbláznit se z toho.

Ale čistě z té manažerské role jsem si vzal za cíl takové dvě oblasti.

Které to jsou?
Snažím se nepřekážet svým lidem, kteří jsou velmi kompetentní, a naopak jim práci usnadňovat. Pomáhám jim překládat byznysové požadavky do technického jazyka, aby mohli efektivně pracovat na projektech. Komunikace a motivace týmu jsou klíčové, stejně jako zajištění, že si týmy mezi sebou povídají a spolupracují s ostatními odděleními.

Za druhé to je řízení projektů. Jsem odpovědný za velké síťové projekty. Dennodenně se účastním projektových schůzek, kde sleduji pokrok a operativně se snažím řešit problémy, které se vždy objeví. Když něco drhne, snažím se to roztlačit a vrátit na správnou cestu. K tomu mi pomáhají i kolegové z vedení firmy.

Jaké jsou vaše koníčky?
Jsem, myslím, trochu renesanční člověk, věnuji se mnoha různým činnostem od vědy a techniky přes sport až po umění. Baví mě dělat různé sporty, zejména ty týmové. Od osmnácti let hraji bez přestávky hokej s bývalými kolegy z práce, i když se s přibývajícím věkem už nemůžu tolik zlepšovat. Dřív jsem hrál dlouho také basketbal a krátce badminton, než jsem si definitivně zničil kolena, a volejbal, než jsem si přelámal prsty. V posledních letech se aktivně věnuji rugby, což je úžasný sport.

Kromě toho mě baví i hudba, několik let se učím hrát na baskytaru a chodím kvůli tomu do rockové školy. Jsem také velký hltač informací, rád navštěvuji muzea a učím se nové věci. Do muzea se mnou ani už nikdo nechce chodit. Ostatní ho totiž mají za hodinu celé prošlé, a já jsem stále v první místnosti. Mimo to si také snažím zlepšit němčinu přes Duolingo a chodím do jazykové školy, což už je ale časově dost náročné.

Snažím se vybalancovat sport, hudbu, učení jazyků a technologické zájmy. Držím se na hranici svých možností, což mě fyzicky i mentálně udržuje ve střehu a aktivním.

Rugby vzhledem k vašim zraněním z jiných sportů zní celkem nebezpečně. Při něm jste si zatím nic neudělal?
Jo, zranění byla a budou, ale pořád mě to baví. Rugby je teď vedle hokeje můj hlavní sport, který dělám velmi rád. Můj syn ho začal hrát v pěti letech, takže jsem ho doprovázel na sportoviště. A když mě přestalo bavit se jen koukat, rozhodli jsme se s ostatními rodiči, že začneme hrát také. Trenér nás tehdy podpořil a my začali s takzvaným touch rugby, kde nedochází k tvrdým srážkám. Během covidu nás pak trenér zapojil do tréninků klubu Old Boys Praha. Je to nejstarší rugbyový veteránský klub v Čechách. Hraji teď už několik let opravdové kontaktní rugby, jezdím na zápasy v Česku i do zahraničí a pomáhám s klubovými záležitostmi a organizací.

Rugby mě také přivedlo k mnoha zajímavým lidem – od šikovných řemeslníků přes architekty a právníky až po docenty z Matfyzu. Nedávno jsme se třeba v Hamburku setkali s astrofyzikem, který instaluje planetária po celé Evropě. To bylo super.

Co vás na vaší práci nejvíc baví?
Baví mě to neuvěřitelné množství nových technologií a inovativních myšlenek. To je něco, co mě opravdu naplňuje. Jsem rád, že se mi daří stavět takový tým, který tyto inovace podporuje a dobře funguje. Jsem přesvědčen, že by bylo těžké v takovém rozsahu a hloubce najít podobnou práci jinde. V tom je CETIN skutečně unikátní a nabízí možnosti, které jsou fascinující.

A je něco, co vás naopak v práci nebaví?
Asi jako každého i mě někdy obtěžuje zbytečná administrativa. Například různé reporty mohou být otravné, ale v zásadě chápu jejich smysl, umožňují nadřízeným dělat informovaná rozhodnutí. I když se dají některé věci zjednodušit, administrativa je nezbytná.

Co byste přál CETINu na příštích pět až deset let?
Trochu vnímám, že jsme na prahu další revoluce, kdy se telekomunikace víc propojí s IT technologiemi. Během následujících pár let se infrastruktura stane standardem, stejně jako například vodovody, a budeme se muset soustředit na nové inovativní služby nad ní. Přeji CETINu, aby byl v čele tohoto vývoje. Já osobně jsem připravený k tomu přispět. Nechci, aby nám s novými technologiemi a myšlenkami ujel vlak.

Kde vidíte budoucnost internetu?
Osobně vidím blízkou budoucnost internetu spojenou s postupně se zvyšujícími snahami o větší zabezpečení uživatelů i poskytovatelů služeb proti kybernetickým útokům. Ale dost možná i s nástupem technologií, které budou mít ambici řešit všechny různé patologické společenské jevy, které se v dnešním liberálním internetu už vyskytují. Bude moc zajímavé sledovat, jak budou v této oblasti probíhat diskuze mezi regulátory, legislativou a samozřejmě veřejností, pro kterou je plně otevřený a svobodný internet něco, přes co nejede vlak. Z pohledu služeb je pro mě budoucnost určitě v rapidně větším množství zařízení, než už dnes je, a dominantním zapojení umělé inteligence využívající data s tím spojená.