Člověk by se neměl bát, že v práci něco zkazí. Kdo nic nezkazí, nic nedělá - cetin.cz
Člověk by se neměl bát, že v práci něco zkazí. Kdo nic nezkazí, nic nedělá
Ivo Petrouš pracuje v CETINu na pozici produktového manažera. Přečtěte si, jak se od televizního pořadu Volejte věštce dostal do CETINu, jaký má rekord ve skládání kola nebo jak se vzdělává s pomocí Harryho Pottera.
Jakou máte v CETINu pozici a jaká je náplň vaší práce?
Pracuji na pozici produktového manažera masových služeb – konkrétně transportní sítě. Mám na starost také různé marketingové akce. Třeba to, že za přípojky, které v následujících třech měsících zrychlíme, budeme účtovat původní ceny. Mým úkolem je v takovém případě přepočet cen pro billingový systém. Náplň mého dne je hodně o matematice a práci s databázemi.
Co jste vystudoval?
Vystudoval jsem Gymnázium Wilhelma Piecka v Praze, kde jsem navštěvoval matematickou třídu. Tahle škola mi dala do života hodně. Následně jsem ve studiu pokračoval na Českém vysokém učení technickém. Věnoval jsem se elektřině, protože matematiky jsem měl po gymnáziu už dost. Tímto oborem jsem se ale nikdy neživil.
Kde jste pracoval před nástupem do CETINu?
Po dokončení vysoké školy jsem krátce opravoval kopírky. Poté jsem sedm let pracoval ve strojírenské firmě MOTOR JIKOV v Českých Budějovicích. Posunul jsem se na ekonomické pozice jako plánovač či ekonom. Vyzkoušel jsem si také marketing, IT nebo daně.
V roce 1999 jsem se přestěhoval do Prahy a nastoupil do SPT Telecomu – do divize zvané Internet online. Kromě změny bydliště se hodně posunula i moje práce. Začal jsem pracovat v oblasti produktového managementu. Po třech letech však celou divizi zrušili a já se přesunul k jednomu alternativnímu operátorovi. Vyzkoušel jsem si také práci u firmy vyrábějící ústředny pro východní trh. Tam jsem však nezůstal dlouho. Oslovil mě totiž kamarád s tím, že vymýšlí loterijní hry pro televizi Prima a nabídl mi spolupráci. Kývl jsem na to a celkem hodně let zůstal u televize. Vyvinul jsem a dohlížel například na pořad Volejte věštce. A pak? To už byl CETIN.
Co vás do CETINu přivedlo?
Pořady, na kterých jsem pracoval, skončily a já hledal novou práci. Zaujala mě nabídka CETINu. Jak už jste si asi mohli všimnout, mám rád různorodost a CETIN pro mě byl zase nová výzva. Původně jsem nastoupil na pozici, která souvisela s konkrétním projektem. Tam jsem byl zhruba rok a následně se přesunul na své současné místo – po letech opět v produktu.
Co vás vedlo k tomu vyzkoušet si tolik různorodých pozic?
Nikdy jsem neměl konkrétní cíl, kam až se chci kariérně dostat. Vždy jsem kývl na pozici, která se právě naskytla a mohla by mě bavit. U některých jsem zjistil, že je prostě dělat nemůžu – například prodejce. Opravdu mám rád spíš excel a práci s databázemi. Znám zdroj dat, očekávaný výsledek a hledám optimální cestu k jeho dosažení. Zatímco u role prodejce mi chyběl brzký moment uspokojení z dobře odvedené práce.
Jak vypadá váš běžný pracovní den nebo týden?
Pracuji převážně na počítači. Když se blíží konec měsíce, tak připravuji data k vyúčtování a oceňování. Na začátku měsíce dělám samotné podklady pro vyúčtování. To je taková rutina, která musí být rychle odbavená. Zbytek měsíce chystám třeba nové aktivity nebo vytvářím různé ad hoc reporty, které jsou potřeba. Obecně jde o práci s databázemi. Například poslední dva měsíce dělám na úplné změně ceníku. Musím proto poměrně hodně upravit základ pro vyúčtování, který jsme doteď používali. To je dost kreativní práce.
Jaké dovednosti potřebujete k vaší práci?
Určitě myslet a počítat.
Co vás na práci nejvíc baví?
Baví mě hlavně kreativita – pořád něco vymýšlím. Jednou jsme se s bývalými kolegy Jakubem Kopeckým a Robertem Peštou zavřeli na dva dny do prázdné místnosti. Vzali si tam nástěnku, papíry a vymýšleli kudy dál. Byly to dva dny čistého brainstormingu a neomezené kreativity.
Také rutinní a nekreativní práci se snažím nějak zrychlit, optimalizovat a zautomatizovat. V některých případech je ale lepší nespoléhat se na automat a rutinní práci dělat opravdu sám. Hlavně v případech, kdy jde lehce udělat chyba. Jednou se mi stalo, že jsem udělal takovou chybu, která byla v souhrnu za tři miliony korun. Hned, jak jsem si toho všiml, začalo volání partnerům – všem jsem se osobně omluvil a vysvětlil, jak se věci mají. Člověk by se ale neměl bát, že v práci něco pokazí. K chybě může dojít. Kdo nic nezkazí, nic nedělá. Ale stejná chyba se nesmí opakovat.
Co vás naopak v práci nebaví?
Nejméně mě baví, když pracuji s někým, kdo se nesnaží.
Co rád děláte ve volném čase?
Baví mě matematické věci a relativistická a kvantová fyzika. Sleduji na YouTube videa od různých popularizátorů vědy. Fyzika a věda vedou k filozofii. Ta mě baví také. Samozřejmě rád čtu. Moje oblíbená kniha je alternativní příběh Harry Potter a metody racionality, kterou napsal Eliezer Yudkowsky. Kniha je naplněná poznáním a všemi různými psychologickými, filozofickými a vědeckými pokusy, statistikou a návodem, jak by se věda měla správně dělat. Četl jsem ji několikrát.
Od kolegů víme, že vás ještě hodně baví kola.
To je pravda. Snažím se na něm jezdit, kde se dá. Mám také skládací kolo. To mě přivedlo k závodění. Zajímavé bylo jezdit třeba v Londýně před Buckinghamským palácem. Vlastně náhodou se mi povedlo stát se vícenásobným mistrem světa ve skládání tohoto kola. Napoprvé to bylo osm a půl vteřiny. Dneska už jsem se dostal pod vteřin pět – za ty složím jízdní kolo do kompaktního balíčku.
Co byste přál CETINu na příštích pět až deset let?
Doufám, že bude CETIN pokračovat ve smysluplné práci, která bude zaměstnancům i zákazníkům přinášet uspokojení. Internet potřebujeme, a je nutné ho nadále zrychlovat. To by měla být úloha CETINu.
Kde vidíte budoucnost internetu v příštích deseti letech?
Před pěti lety jsme s Jakubem Kopeckým připravovali pro tehdejšího šéfa vizi na příštích dvacet let. Před nedávnem jsem se na ni podíval a řekl si, že byť uplynulo teprve pět let, technologie jsou už mnohem dál, než jsme čekali.
Co jste tehdy předpovídali?
Třeba to, že za dvacet let bude standardem internetového připojení jeden gigabit. Ten dneska už dostupný je, ale standardem zatím není. Za patnáct let ale určitě bude. Věřili jsme, že budou mít lidé víc připojených zařízení. A je to tady. Online mají mobily, televize, pračky, solární panely atd. Myslím, že za deset let bude běžné mít připojených stovky zařízení. Internet prolne naše životy. A co člověka nenapadne, to bude také. Rozvoj je úžasný. Mám štěstí, že jsem u toho byl už od začátku.