HR Business Partner musí umět naslouchat a nebát se odpovědnosti

Ivana Paterová se v oblasti HR pohybuje už léta a v CETIN má na starost nejen nábor, ale i péči o 1 400 zaměstnanců. Jak se snaží CETIN obstát v boji o nové talenty a proč tu pracují celé rodinné generace? Nejen to se dozvíte v rozhovoru.

Jaké máte vzdělání?
Jsem napůl sociální pracovnice, napůl učitelka dějepisu. Mám vystudovaný obor historie a pedagogika na pedagogické fakultě a na filozofické sociální práci a sociální politiku. Ale těmto oborům jsem se věnovala jen při školních praxích.

Kde jste začala po škole pracovat?
V jedné malé firmě jako personalistka. Rychle mi ale došlo, že tato práce mě nijak nenaplňuje. Jediné, co mě bavilo, byl nábor lidí. Proto jsem asi po roce přešla do personální agentury, postupem let jich několik vystřídala, až jsem se dostala k headhunterům. To je, řekla bych, vyšší liga náboru. U toho jsem zůstala několik let.

Jak jste se dostala do CETIN?
V roce 2011 jsem nastoupila do O2 jako náborářka. Přechod do korporátu pro mě byl obrovský kulturní šok. Být headhunter totiž znamená dělat tvrdý byznys – klientům doslova prodáváte kandidáty a žijete z provizí. V korporátu to zdaleka nebylo tak drsné.

Při dělení O2 a CETIN jsem odešla do Sberbank, ale asi po roce se vrátila zpět – už do nově vzniklého CETIN. Od té doby tady působím na pozici HR Business Partnera.

Proč jste se po pauze do CETIN vrátila?
Hlavním důvodem byla naše ředitelka Milena Synáčková. Spolupráce s ní je radost. A druhým důvodem bylo, že jsem se ve Sberbank nudila. Byla jsem zvyklá na jiné tempo a větší objem práce. Mít na starost 300 lidí se dalo zvládnout i na poloviční úvazek. To mě nebavilo. V CETIN je práce víc než dost, což mi vyhovuje.

V čem spočívá vaše současná pozice HR Business Partnera?
Starám se o divizi Network Deployment & Maintenance, kde teď probíhají velké změny spojené s výstavbou optiky. Mojí prací je oslovit ty správné lidi, zaujmout je, dostat je na správné pozice a zajistit, aby nám během výběrového řízení neodešli jinam. A až k nám nastoupí, je důležité jim dobře vysvětlit, co mají dělat a co od nich očekáváme.

Zároveň se věnuji i typické práci HR Business Partnera, což znamená kompletní péči o určitou skupinu zaměstnanců. S kolegyní máme na starost zhruba 1 400 lidí.

Co do této péče spadá?
Pokud nám někdo v týmu chybí, hledám náhradu. A když je naopak lidí moc, musím řešit i jejich propouštění. Hlavním úkolem je podporovat ředitele a manažery v jejich rozhodnutích. Konzultovat s nimi změny a někdy jim ukazovat i jiný pohled na danou situaci.

Jaká je teď situace na pracovním trhu? Je hodně, nebo spíš málo vhodných kandidátů?
Trh je přehřátý a lidí není moc – hlavně mladých, kteří by chtěli do telekomunikací. O volné lidi soutěžíme s velkými energetickými firmami jako ČEZ nebo s automobilkami typu Škoda.
Výhodou těchto firem je, že i když práce bývá monotónní, lidé jsou v teple. My po nich chceme, aby jezdili do terénu – v zimě, v dešti, v bahně i ve vedru. A to už se jim tolik nechce.

Navíc bychom často museli přetáhnout lidi našim dodavatelům, což nechceme. Snažíme se proto spolupracovat se školami a nabírat lidi rovnou odtud. Sami si je pak zaškolíme. Ale tím zase zatěžujeme naše zkušenější kolegy, kteří nováčky školí.

V CETIN máme celkem vysoký věkový průměr zaměstnanců, že?
Ano. Máme tu hodně zkušených lidí, což je výhoda. Ale zároveň se potýkáme s masivními odchody do důchodu. V některých regionech se tak může stát, že v jednom roce odejde celý tým. Musíme proto plánovat roky dopředu a včas najít náhradu.

Je pravda, že v CETIN pracují i celé rodiny?
Ano. Myslím, že to svědčí o kvalitě firmy. Máme tu spoustu rodin. Někdy tu pracují děda, táta, dva synové a třeba i bratranci.

Jediný problém je, že se často jmenují stejně, bydlí na stejné adrese a pracují ve stejném regionu. Pak v tom máme trochu zmatek. :-) Ale v každé oblasti máme minimálně jednu nebo dvě takové rodiny.

Jaké dovednosti a schopnosti potřebuje HR Business Partner?
Hlavně schopnost komunikace – umět si s lidmi povídat, naslouchat jim a zároveň číst mezi řádky. A pak s těmito informacemi umět pracovat. Někdy není důležité jen to, co lidé říkají, ale i to, co neříkají. A pak je klíčové umět převzít odpovědnost za svá rozhodnutí. To přichází se zkušenostmi.

Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Moje práce je hlavně o pravidelných schůzkách s kolegy z různých divizí. Potřebuji mít přehled o tom, co se děje – to je základ. K tomu komunikuji s manažery a řeším ad hoc úkoly, které se průběžně objeví.

Co vás na práci nejvíc baví?
Rozhodně práce s lidmi. Je dynamická, pokaždé jiná a nikdy se neopakuje, protože každý člověk je jiný.

Co vás naopak baví nejmíň?
Určitě reportovací administrativa. Ale vím, že je to nutné, takže si nestěžuji. Jen je to pro mě osobně náročná práce a bere mi víc energie než ostatním.

Jak trávíte svůj volný čas?
Miluji cestování – kdykoli můžu, vyrazím pryč. Sleduji akční letenky a když se objeví zajímavá destinace, hned kupuji. Za rok zvládnu třeba sedm až osm destinací. Nebaví mě dovolená ve stylu „ležet dva týdny na pláži v Chorvatsku“. Radši letím třeba na čtyři dny do Soulu nebo na pár dní do USA, třeba na nákupy. :-D

Kam jste letěla v poslední době?
Naposledy jsem byla třeba na Srí Lance nebo Madagaskaru. Obě destinace byly obrovský kulturní šok. Obyčejní lidé tam žijí s málem a často doma nemají ani žárovku. Přitom pracují v luxusních hotelech, kde je všechno. Člověk si pak váží toho, co má doma.

Co přejete společnosti CETIN na příštích pět až deset let?
CETIN je pro mě skvělá firma se skvělými lidmi. Přála bych si, aby to tak zůstalo. A taky aby v týmu panovala ještě větší spolupráce a lidé do práce dávali tolik energie a srdce jako při vzniku firmy. Tehdy měl CETIN spíš atmosféru startupu než korporátu.

Kde vidíte budoucnost internetu v příštích deseti letech?
Myslím, že bez internetu, a především optiky, už nebudeme umět fungovat a budeme mu naprosto důvěřovat. Tak jako dnes lidé poslouchají navigaci pomalu bez ohledu na to, co vidí před očima. Myslím, že nám rychlý internet usnadňuje život a bude nám stále víc sloužit a pomáhat.