Tým Radka Jelena zajišťuje výstavbu a údržbu fixní sítě na severu Čech. Starají se o metalické i optické sítě – nad zemí i pod ní. V rozhovoru se dozvíte, jak se Radkova práce změnila teď, když řídí tým, oproti práci v terénu. Za 20 let v telekomunikacích si totiž vyzkoušel mnoho různých pozic.
Jak jste se dostal k práci v CETINu?
U telekomunikací jsem začínal už v roce 1994 ještě u tehdejšího SPT Telecomu. Následně jsem si pár let vyzkoušel i práci pro rámcové zhotovitele. V roce 2016 jsem se přihlásil do výběrového řízení na funkci manažera provozu pevné přístupové sítě (PPPS) – na severu Čech v CETINu. Uspěl jsem a vrátil se vlastně zpátky ke kořenům. Dalo by se říct, že za ty roky už to tu znám od vrátnice až po nejvyšší vedení.
Co jste za ty roky v telekomunikacích vyzkoušel za pozice?
V podstatě dělám tu samou práci jen z jiných úhlů. Začal jsem jako technik, pokračoval přes různé vedoucí funkce až po dnešní manažerskou pozici.
Mohl byste nám o svých pozicích říct víc?
Začínal jsem jako technik stavební montážní čety. Po třech letech jsem nastoupil na povinnou vojenskou základní službu. Po návratu jsem působil několik měsíců na stejném místě, ale pak se uvolnila pozice takzvaného porucháře – dnes technik zákaznických služeb. Asi po roce mě vybrali jako předního technika, následně jsem dělal poruchářům mistra. Vyzkoušel jsem si i práci vedoucího údržby a oprav zákaznických přípojek. Ale v roce 2010 byla veškerá střediska přístupové sítě zrušená. A tak jsem na šest let opustil předchůdce CETINu a nastoupil k rámcovým zhotovitelům.
Po návratu do CETINu jste nastoupil na pozici manažera PPPS. Co to je za práci?
Dnes už PPPS neexistuje, protože jsme se od dubna sloučili s oddělením fixní výstavby.. Útvar se dnes jmenuje „Výstavba a údržba fixní sítě Čechy sever“. Mojí prací je zajistit výstavbu a údržbu fixní sítě na severu Čech. Staráme se o metalické i optické sítě – nad zemí i pod ní. Provádíme veškeré opravy a montážní práce.
Jak si můžeme představit váš běžný pracovní den?
Pracovní den u mě začíná kolem sedmé hodiny ráno, kdy přijedu do kanceláře. Tady se setkám s vedoucím stavební montážní čety a probereme spolu plány na daný den. Pak se zastavím i za techniky u nás v Liberci a rychle se pobavíme o úkolech. Další techniky mám různě po celém regionu. Kolem půl deváté už sedím u počítače a vyřizuji e-maily, administrativu a připravuji různé podklady potřebné k práci. Zabývám se i dotazy, které se ke mně dostanou od našich zákazníků. Když je to v mých silách, odbavím je sám, případně záležitost předám kolegům.
Kancelář máte v Liberci, ale na starost máte celý sever Čech. Jezdíte také do dalších míst v regionu?
Minimálně jednou týdně jezdím do Ústí nad Labem. Objíždím i menší pobočky, jako jsou Žatec nebo Česká Lípa. V době pandemie to tolik nešlo a vše jsme řešili online. Teď se ale zase rád vracím k osobnímu kontaktu. Je podle mě nenahraditelný.
Ještě k pozici manažera. Jaké dovednosti a schopnosti podle vás dobrý manažer v CETINu potřebuje?
Musí být trošku technicky zaměřený, aby věděl, co jeho podřízení vlastně dělají. Měl by rozumět i ekonomické stránce věci. Disponuje penězi, schvaluje různé investiční akce a opravy. Manažerská funkce také obsahuje trochu právničiny. Obzvláště v CETINu. Třeba moji podřízení se mnou konzultují různá úskalí našich zákazníků – problémy s územním rozhodnutím nebo věcná břemena. K tomu se hodí mít i nějaké znalosti zákonů. Důležité je také umět dobře komunikovat s lidmi. Jednáme s našimi dodavateli, obecními úřady, s vodárnami, plynárnami a tak dále.
Mohl byste porovnat svoji dřívější práci v terénu a aktuální práci v kanceláři?
Práce venku měla obrovskou výhodu v tom, že když jsem skončil, přijel jsem domů s čistou hlavou. Teď už si práci nosím i pryč z kanceláře. Na práci technika bylo super, že jsem byl fyzicky utahaný, ale psychicky čerstvý. Dneska je to spíše naopak. Na druhou stranu práce technika měla i nevýhody. Musel jsem pracovat v horku, na mraze i za deště. Teď jsem v pohodlí kanceláře. Každá pozice prostě měla svoje pro i proti.
Na jakou jste vlastně chodil školu?
Vystudoval jsem Integrovanou střední školu elektrotechnickou ve Varnsdorfu.
Byly telekomunikace váš vysněný obor, nebo jste se k nim dostal náhodou?
Když jsem začínal o svém budoucím povolání přemýšlet, telekomunikace mě vůbec nenapadly. Ale věci se seběhly tak, že jsem do prvního zaměstnání nastoupil právě do SPT Telecomu. A práce se mi zalíbila. Na začátku mé kariéry byl rychlý rozvoj pevných linek, pak se objevily první internetová připojení, mobily… Viděl jsem, že tento obor má budoucnost, a proto jsem v něm zůstal.
Co děláte ve volném čase?
Rád jezdím na kole nebo na motorce. Hodně mě baví turistika – hlavně chození po horách. Moc rád to mám třeba na Ještědu. Nejvíce volného času teď ale trávím se svou desetiletou dcerou. Chci se jí co nejvíce věnovat. Když mi přece jen ještě zbude nějaký čas, rád jedu na ryby.
Co vás na vaší práci nejvíce baví?
Baví mě pracovat s lidmi a poznávat nové technologie. V poslední době mám radost z toho, že můžu být u výstavby optiky. Má ještě obrovský potenciál a chci být i u dalšího rozvoje.
Co vás na vaší práci naopak nebaví?
Nemám rád vyplňování excelových tabulek. Vím, že je to nezbytné, ale nebaví mě to. Úplně nejhorší je ale administrativa na papíru. Ta se objevuje hlavně při jednání s úřady. Klidně bych to nahradil elektronickou cestou. V CETINu to naštěstí funguje lépe.
Co byste přál CETINu do příštích pěti až deseti let?
Hlavně aby se povedla plánovaná výstavba FTTH optických přípojek a CETIN byl jedničkou na trhu.
Kde vidíte budoucnost internetu v příštích deseti letech?
Velký tlak bude na rychlost připojení. Budoucnost je totiž v digitální domácnosti. Přes internet budeme ovládat vybavení bytu od topení přes ledničku, televizi až po tepelné čerpadlo... K tomu bude potřeba stabilní a rychlé připojení oběma směry. Některá chytrá zařízení fungují i dnes, ale ještě jich výrazně přibude.
Velký potenciál vidím také v rozvoji fotovoltaických elektráren. Moc se to neví, ale i tyto panely jsou připojené k internetu a potřebují opravdu kvalitní připojení.
